O holčičce, která se ještě nenarodila
Představení Víti Marčíka st. o touze dědečka po vnučce, o oslu Abrahamovi, koníku Apačovi a o Stromu Života, co mluvil o světě viditelném a neviditeném a taky o nebi. Pohádka vhodná pro všechny, kteří se nebáli narodit a teď mají strach z umírání.
Víťa Marčík st. o svém divadle
Kdo jsme?
JSME RODINNÉ DIVADLO žijící na statku v Drahotěšicích, s poštou a policejní stanicí v Hluboké nad Vltavou. A i když často hraji a jsem na jevišti sám, tak bych bez své ženy, dětí a teď i zetě, vnoučat, snach a babiček, jedna s námi bydlí a občas i hraje, i bez táty a tchána ( oba jsou už mrtví), ale i našich přátel a známých, hrát prostě nemohl.
Nejsem vyučený herec ani loutkoherec, ani scénograf či muzikant a už vůbec ne umělec- to slovo mě dost uráží.
Prý jsem „ zjev z Jižních Čech“. To se mi líbí, i když jsem Moravák.
Asi jsem vypravěč, který často lže. Ale lžu kvůli Vám, protože kdybych mluvil pravdu, tak mi nevěříte.
Ale popravdě, a to vážně nelžu, bych si nejvíc přál být „ komediant Boží“. Komediant Boha, který nemá tvář ani jméno a o kterém dohromady nic nevím, jen to , že nás !!!!!! VŠECHNY!!!!!!! neskutečně miluje.