Alma Rosé
Monodrama se smyčcovým kvartetem.
Příběh vynikající houslistky Almy Rosé (1906–1944), jež koncertovala na pódiích největších koncertních sálů Evropy. V roce 1943 byla kvůli svému židovskému původu vězněna v německém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kde se stala dirigentkou ženského táborového orchestru. Zemřela v táboře 4. dubna 1944. Ze čtyřiceti žen hrajících v orchestru přežilo tábor třicet osm.
Polský spisovatel a publicista Mariusz Urbanek popisuje vznik hry takto:
Za nápad na monodrama o Almě Rosé vděčím Bente Kahanové, norsko-polské zpěvačce židovského původu, která mi navrhla popsat příběh, jenž později přerostl v malou hru s hudebním kvartetem. Bylo to v době pandemie, hra v režii Bente vznikla, ale byla k dispozici pouze na internetu, na webu ji najdete dodnes. Olga Strusková ji viděla, zavolala mi a pak nabídla roli Sáře Haváčové. [...] Příběh Almy je přitažlivý především dramatem jejího života. Je to příběh o snech, o víře v umění, které spojuje, a ne rozděluje, a o zvrácenosti osudu, který dokáže i ty nejkrásnější sny proměnit v nic. Alma nechtěla od života nic jiného než hrát hudbu, kterou milovala, a nacismus a válka jí toto právo vzaly. Nemilosrdný osud ukázal, jak málo znamenají naše sny pro historii.
