Pieśni Leara

Píseň Leara

Teatr Pieśń Kozła ▪ Wrocław, PL

reżyseria Grzegorz Bral 

muzyka Jean-Claude Acquaviva, Maciej Rychły

středa
30
květen 2018
20:00
Teatr im. A. Mickiewicza, Cieszyn

Představení ukazuje svět energií a rytmů, které řídí shakespearovské drama. Nejedná se o lineární příběh. Skupina se soustředila na výběr klíčových scén z „Krále Leara”, které posloužily jako inspirace k odvyprávění příběhu pomocí slov, gest a hudby.


Hrají: Monika Dryl, Julianna Bloodgood, Anu Almagro, Rhianna Compton, Olga Kunicka, Katarzyna Janekowicz, Rafał Habel, Sebastian Mach, Volodymyr Andrushchak, Dimitris Varkas, Łukasz Wójcik, Bogdan Koca, Maciej Rychły


„Nejedná se o tradiční představení. Avantgardní skupina z Vratislavi vypráví příběh Krále Leara korzickým rytmem a energií, která se na scéně střetává se středověkými gregoriánskými chóry. Namísto dialogu je zde oratorium. Jímavá hra pocitů vyjádřena ve 12 písních, které berou diváky na očištující cestu k hudebním kořenům shakespearovského dramatu...” (culture.pl)

Každá píseň je výchozím bodem do další „dramatické básně”. Hudba se stává skutečnou postavou nebo událostí, utváří mezilidské vztahy.

Mezinárodní premiéra Písně Leara se konala na Fringe Festivalu v Edinburgu v srpnu 2012. V průběhu festivalu bylo představení oceněno až třemi prestižními cenami: Fringe First, Herald Archangel a také Musical Theatre Matters Award. Píseň Leara obsadila také 1. místo v žebříčku všech divadelních představení uvedených v Edinburgu, které sestavil The List.

Divadlo Pieśń Kozła vzniklo ve Vratislavi na přelomu roků 1996 a 1997 díky Grzegorzovi Brala a Anny Zubrzycké. Do roku 1998 skupina fungovala pod názvem Divadlo Tragon. Centrum zájmu skupiny představuje tradice a kultura plenérového umění se zvlášním ohledem na její hudební aspekty. Prvním představením skupiny Brala a Zubrzycké byla Pieśń Kozła – Dytyramb (1997), která v hudební rovině navazovala na staré písně řeckého regionu Epiros, Albánie a Rumunska a na smuteční řecké lamenty a také na tradici Madinados – hudební improvizace poezie pocházející z Kréty. Příběh představení čerpá z Eurypidových Bakchantek. V roce 2001 vzniklo další představení Divadla Pieśń Kozła, které mělo název Kroniki – obyczaj lamentacyjny. Tentokrát skupina sáhla po tradici pohřebních písní, kdy soustředila svou pozornost na hudební a hlasovou strukturu písní. V dějové rovině bylo představení inspirované příběhem Gilgameše. Činnost divadla Pieśń Kozła zahrnuje také antropologické studia a scény (Řecko, Albánie, Tajwan). Členové skupiny vedou workshopy pro herce mimo skupinu. Tréninky se týkají především hlasových cvičení. Divadlo Pieśń Kozła je jediným alternativním divadlem v Polsku a jedním ze dvou v Evropě, jehož postgraduální herecké studium je ukončeno diplomem – herecký diplom Master of Art. (Divadlo Pieśń Kozła je institucí Dramatické fakulty Manchester Metropolitan University).

Skupina mnohokrát vystupovala na festivalech organizovaných v Polsku – festival Malta i Maski v Poznani, Konfrontacje v Lublině, Zderzenia v Klodzku, v průběhu Kaliských divadelních setkání. Své hry představili i v zahraničí, mimo jiné v Německu, Norsku, Velké Brytánii, Itálii.